Svařování je druh technologie, jejímž hlavním účelem je trvalé spojení prvků a konstrukcí zařízení. Svařování se provádí převážně na kovových prvcích a na plastech za použití vhodných strojů a nástrojů k tomuto účelu.
Technologie svařování je založena na zahřátí kontaktních ploch prvků na vhodnou teplotu tak, aby se přeměnily do plastického stavu, a jejich následném přitlačení k sobě, aby se mohly vzájemně spojit. Pouze kontaktní lem je plastifikován. V závislosti na zvoleném typu svařování může být povrch před ohřevem také přitlačen.
Rozlišujeme tyto typy svařování:
- difuzní
- elektrický odpor (odporový)
- horkou desku
- horký vzduch
- induktivní
- zapalovací svíčky
- ohniskové vzdálenosti
- vysokofrekvenční proudy
- třecí
- třecí smíšený svarový šev (FSW)
- ultrazvukové
- vibrační
- explozivní
- rozdrtit
- zkrat
V minulosti byl nejčastěji používaným typem svařování ohniskové – prvky se zahřívaly v ohništi nebo v peci a následně se kovály kladivem. Nyní se používají modernější řešení. V případě kovových prvků se nejčastěji používá elektrické odporové svařování.
Zaměstnanec musí mít odpovídající kvalifikaci pro provádění svářečských prací.
